MOK - standard plemene
Klasifikace FCI:
Skupina 7 - ohaři
Sekce 1 - kontinentální ohaři s požadovanou zkouškou z výkonu (polní a vodní práce)
Historie a původ:
Předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou zmínku o těchto psech lez doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem účastnili i ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce 1920 a v roce 1936 byl maďarský ohař uznán mezinárodní kynologickou organizací FCI jako samostatné plemeno.
Použití:
Všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, v lese i na vodě. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, vynikající jemný čich, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě s velkou ochotou k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Všeobecná charakteristika:
Maďarský ohař krátkosrstý (Hungarian Short-haired Pointing Dog) je středně velký a elegantní pes noblesního vzhledu, s krátkou červenohnědou zlatou srstí (žemlová barva). Spíše lehká suchá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Výška:
Maďarský ohař krátkosrstý PES má v kohoutku 58 - 64 cm, FENA 54 - 60 cm. Zvyšovat kohoutkovou výšku je nežádoucí, vhodné je usilova to střední velikost. (Statická a dynamická vyrovnanost a symetrie jsou důležitější než v centimetrech naměřená výška).
Důležité proporce:
- délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku
- hlouba hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky
- čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy
Povaha:
Vizsla je živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelná. Navázání kontaktu s vůdcem patří k její základní vlasnosti. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivá.
Hlava:
Hlavu má suchou, vznešenou a dobře proporcionální. Lebka je mírně široká i klenutá, s mírně vysloveným stopem. Nos má široký, dobře vyvinutý, s tak širokým chřípím, jak je to jen možné. Zbarvení nosu je v harmonii tmavých odstínů zbarvení srsti. Čenich je svalnatý, není špičatý, má silné čelisti, nosní most je rovný. Oči má středně velké a mírně oválné s inteligentním, pozorným a živým výrazem a mají stejnou nebo o trochu tmavší barvu než je srst. Uši jsou středně vysoko posazené, poněkud obrácené dozadu, jsou jemné, svěřené blízkou u lící, na koncích zakulacené, tvarované do písmene "V". Jejich délka tvoří asi 3/4 délky hlavy.
Krk:
Krk má vizsla středně dlouhý, v harmonii s celkovým zjevem psa, je svalnatý a mírně klenutý, bez rušivého laloku.
Trup:
Kohoutek je výrazný a svalnatý. Hřbet je pevný, silný a dobře svalnatý. Bedra jsou krátká, široká, těsná, svalnatá a rovná nebo mírně klenutá. Hruď má vizsla širokou, hlubokou a dobře vyvinutou a svalnatou. Hrudník je hluboký a široký ns výrazným osvaleným předhrudím, hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Spodní linie tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené.
Ocas:
Poměrně nízko posazený, u základu je silný, směrem ke konci se zužuje a může se kupírovat o ?. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen vodorovně. Ocas je dobře a hustě osrstěn.
Končetiny:
Přední končetiny má při pohledu zpředu rovné a paralelní, při pohledu ze strany jsou vertikální, silně svalnaté a dobrých kostí. Ramena má dlouhá, skloněná a plochá, se silným a suchým svalstvem. Zadní končetiny má rovné a paralelní. Tlapky má oválné a dostatečně klenuté, se silnými polštářky a silnými hnědými drápky. Lýtka jsou dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna.
Pohyb:
Chůze i pohyb jsou lehké a vkusné. Typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Nežádoucím typem pohybu je mimochod.
Kůže:
Kůže na těle je dobře přiléhající a těsná, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná.
Srst:
Krátká a hustá, má být pevná a tuhá, na hlavě a na boltcích je jemnější, hedbávná a kratší, na spodní straně ocasu naopak o trochu delší. Srst má pokrývat celé tělo, břišní krajina je však méně osrstěná. Srst nemá podsadu.
Zbarvení:
Různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle do průměru 5 cm stejně jako bílé odznaky na prstech tlap nejsou vadou. Barva pysků a očních víček odpovídá barvě nosu.
Vady:
Jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímoúměrné stupni odchylky.
Vylučující vady:
- výrazné odchylky od standardu plemene
- hrubé odchylky od pohlavního výrazu
- netypická hlava
- skvrnitý nos
- převislé pysky a volné otevřené koutky
- předkus, podkus, nepravidelný skus, jakož i přechodné formy
- chybějící jeden nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů (P2 až P4) a stoliček (M 1 a 2), absence více než dvou třenových zubů P1. Neprořezané zuby se hodnotí jako chybějící
- nadpočetné mimo řadu rostoucí zuby
- rozštěp patra či pysku
- světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas
- výrazný lalok pod krkem
- vlčí drápky, tzv,. paspárky
- špatná mechanika pohybu
- netypické osrstění
- tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než 5 cm
- bílé tlapky
- nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky
- kohoutková výška odchylující se o více než + - 2 cm od standardu
- bázlivá povaha
Poznámka: Psi musí mít patrná dvě varlata plně sestouplá v šourku.